Jak jsem na Raspberry Pi nasadil Fail2Ban pro Apache a SSH

Veřejný web dříve nebo později najdou automatické skenery. Prakticky si ukážeme instalaci Fail2Ban na Raspberry Pi OS, ochranu Apache přes error i access log a napojení SSH na systemd journal. Doplníme vlastní filtr, ověříme firewallová pravidla všech tří jailů a vyřešíme situaci, kdy Fail2Ban eviduje bany, ale přístupy pokračují.

Obsah článku

Veřejný web dříve nebo později najdou automatické skenery. Na mém Raspberry Pi se to projevilo desítkami podobných záznamů v Apache error logu:


[Tue Oct 13 08:22:51.047444 2026] [php:error] [client 192.0.2.123:64739] script '/var/www/example/public/mail.php' not found or unable to stat
[Tue Oct 13 08:22:52.352933 2026] [php:error] [client 192.0.2.123:51802] script '/var/www/example/public/wp-config.php' not found or unable to stat

Nešlo o úspěšné napadení. Text not found or unable to stat naopak říká, že hledaný soubor na serveru nebyl. Skenery postupně zkoušejí názvy známých webshellů, konfiguračních souborů a děravých PHP aplikací. Přesto vytvářejí zbytečnou zátěž a rychle plní log.

Na takové opakované požadavky se hodí Fail2Ban. Sleduje logy, pomocí filtrů v nich rozpoznává podezřelé chování a po překročení nastaveného limitu přidá IP adresu do firewallového banu.

Kájovo tip
Fail2Ban nenahrazuje aktualizace systému, bezpečnou konfiguraci Apache ani oprávnění souborů. Omezuje opakované útoky, ale neopraví zranitelnou aplikaci.

Použité prostředí

Tento postup jsem ověřil na následující kombinaci:

  • Raspberry Pi OS založený na Debianu,
  • Apache jako webový server,
  • PHP obsluhované přímo z Apache,
  • systemd a systemd journal,
  • Fail2Ban 1.0.2.

Na jiné distribuci se mohou lišit názvy balíčků, umístění logů i výchozí firewallová akce. Není dobré bez ověření kopírovat cestu k logu z cizího návodu.

Instalace Fail2Ban

Na Raspberry Pi OS použijeme distribuční balíčky. V tomto návodu pro firewallovou akci zvolíme iptables-multiport, proto vedle Fail2Ban nainstalujeme také nástroj iptables:


sudo apt update
sudo apt install -y fail2ban iptables
sudo systemctl enable --now fail2ban
sudo systemctl is-active fail2ban
fail2ban-client --version

V mém případě byla výsledkem aktivní služba a verze:


active
Fail2Ban v1.0.2

Nejdřív najít správný Apache error log

Apache může používat společný /var/log/apache2/error.log, ale jednotlivý virtual host může mít vlastní soubor. Aktivní direktivy ErrorLog najdeme takto:


sudo grep -Rns '^[[:space:]]*ErrorLog' /etc/apache2/apache2.conf /etc/apache2/sites-enabled

Na mém serveru výstup ukázal obecný log i samostatný log webu:


/etc/apache2/apache2.conf:134:ErrorLog ${APACHE_LOG_DIR}/error.log
/etc/apache2/sites-enabled/000-default-ssl.conf:11:ErrorLog ${APACHE_LOG_DIR}/example.com-error.log

První test nad obecným error.log nenašel žádnou shodu. Nebyla to chyba filtru — podezřelé požadavky byly v logu konkrétního virtual hostu.

Ověření filtru apache-noscript

Balíček Fail2Ban už obsahuje filtr apache-noscript, který umí rozpoznat požadavky na neexistující skripty. Před zapnutím jailu je důležité filtr otestovat nad skutečným logem:


sudo fail2ban-regex /var/log/apache2/example.com-error.log /etc/fail2ban/filter.d/apache-noscript.conf

V mém logu filtr našel 257 relevantních řádků z 258:


Failregex: 257 total
Lines: 258 lines, 0 ignored, 257 matched, 1 missed

Jediný nezachycený řádek byl nesouvisející zákaz výpisu adresáře .well-known. To je správně: filtr nemá banovat libovolnou chybu Apache, ale pouze odpovídající pokusy o spuštění neexistujících skriptů.

Kájovo tip
Pokud test vrátí 0 matched, jail zatím nezapínejte. Nejprve zkontrolujte cestu k logu a formát jeho řádků. Jinak vznikne falešný pocit ochrany.

Jail pro neexistující PHP skripty

Distribuční jail.conf se přímo neupravuje, protože jej může přepsat aktualizace balíčku. Vlastní nastavení patří do souboru s příponou .local:


sudoedit /etc/fail2ban/jail.d/example-apache.local

Obsah:


[apache-noscript]
enabled = true
port = http,https
filter = apache-noscript
action = iptables-multiport[name=apache-noscript, port="%(port)s", protocol=tcp]
logpath = /var/log/apache2/example.com-error.log
backend = auto

maxretry = 5
findtime = 2m
bantime = 24h

Význam tří nejdůležitějších hodnot:

  • maxretry = 5 — pět zachycených pokusů spustí ban,
  • findtime = 2m — pokusy se musí vejít do dvou minut,
  • bantime = 24h — IP zůstane blokovaná 24 hodin.

Pro přísnější ochranu lze později snížit maxretry například na 3. Hodnota 1 už může způsobit ban po jediném starém odkazu nebo překlepu, takže ji bez dobrého důvodu nedoporučuji.

Když chybí /var/log/auth.log

Po vytvoření Apache jailu jsem otestoval celou konfiguraci:


sudo fail2ban-client -t

Test nejprve skončil chybou:


ERROR Failed during configuration: Have not found any log file for sshd jail

Výchozí SSH jail hledal /var/log/auth.log, který na tomto systému neexistoval. SSH události byly pouze v systemd journalu. Řešením bylo nainstalovat Python rozhraní k journalu a nastavit SSH jail na backend systemd:


sudo apt install -y python3-systemd
sudoedit /etc/fail2ban/jail.d/sshd-systemd.local

Obsah souboru:


[sshd]
enabled = true
port = ssh
action = iptables-multiport[name=sshd, port="%(port)s", protocol=tcp]
backend = systemd

Backend systemd nečte klasický logpath. Používá journalmatch dodaný SSH filtrem a události načítá přímo ze systemd journalu. Hodnota port = ssh běžně označuje port 22; pokud SSH poslouchá na jiném portu, nastavte v jailu jeho skutečné číslo.

Kontrola konfigurace a spuštění

Po opravě SSH backendu už test prošel:


sudo fail2ban-client -t
sudo systemctl restart fail2ban
sudo systemctl is-active fail2ban
sudo fail2ban-client status
sudo fail2ban-client status apache-noscript
sudo fail2ban-client status sshd

Očekávaný stav je aktivní služba a seznam obsahující jaily apache-noscript a sshd. U SSH se místo souboru zobrazí journal filtr podobný tomuto:


Journal matches: _SYSTEMD_UNIT=sshd.service + _COMM=sshd

Varování 'allowipv6' not defined ... Using default one: 'auto' bylo v této verzi pouze informativní. Samotný test skončil hláškou OK: configuration test is successful.

Bezprostředně po restartu se také může stát, že první fail2ban-client status ještě nenajde socket. Pokud je služba aktivní a následující dotaz už funguje, šlo jen o krátký souběh při startu služby.

Jak číst stav jailu

Stav Apache jailu zobrazíme příkazem:


sudo fail2ban-client status apache-noscript

Po prvním vyhlášeném banu vypadal výsledek přibližně takto:


Currently failed: 0
Total failed: 8
Currently banned: 1
Total banned: 1
Banned IP list: 192.0.2.123

Currently banned znamená počet IP, pro které Fail2Ban právě eviduje aktivní ban. Neprokazuje, že se firewallové pravidlo podařilo vytvořit. Total banned je počet evidovaných banů od posledního spuštění daného jailu. Po vypršení banu první hodnota klesne, zatímco celkový počet zůstává součástí statistiky daného běhu.

Zprávy o banech a chybách jejich provádění zapisuje Fail2Ban do svého logu. Nejdříve zjistíme jeho umístění:


sudo fail2ban-client get logtarget

Pokud příkaz vrátí soubor, sledujeme právě tento soubor; pro běžnou cestu například:


sudo tail -f /var/log/fail2ban.log

Pokud je cílem systemd journal, použijeme:


sudo journalctl -u fail2ban -f

Prázdný journal při logování do souboru sám o sobě neznamená, že Fail2Ban nic nedělá. Skutečná firewallová pravidla ověříme v diagnostické části níže.

Proč při maxretry 5 vzniklo osm řádků?

Fail2Ban neblokuje požadavek před jeho prvním zapsáním. Pracuje v tomto pořadí:

  1. Apache přijme požadavek a zapíše chybu.
  2. Fail2Ban načte nový řádek a vyhodnotí filtr.
  3. Po dosažení maxretry spustí banovací akci, která má nainstalovat firewallové pravidlo.
  4. Teprve další síťový provoz z dané IP narazí na ban.

Útočný skener navíc může posílat více požadavků paralelně z několika spojení. Než Fail2Ban zpracuje pátý řádek, může mít Apache další požadavky už přijaté. Sedm nebo osm chyb při limitu pěti proto samo o sobě neprokazuje selhání banu. Pokud ale nové přístupy pokračují dlouho po jeho vyhlášení, je nutné prověřit akci a firewall.

Snížení limitu na 3 zkrátí reakci, ale ani potom nelze slíbit přesně tři řádky. Chceme-li zabránit samotnému vzniku PHP chyb, je potřeba navíc zachytit neexistující *.php už v konfiguraci Apache. Fail2Ban řeší opakujícího se klienta, nikoli první zalogování.

Stejně tak nelze věřit hodnotě Referer. Skener si může bez problémů poslat například https://www.google.com/, aniž by z Googlu skutečně přišel.

Změna limitu bez restartu celé služby

Trvalou hodnotu upravíme v lokálním jailu:


sudoedit /etc/fail2ban/jail.d/example-apache.local

Například:


maxretry = 3

Potom konfiguraci ověříme a znovu načteme pouze příslušný jail:


sudo fail2ban-client -t
sudo fail2ban-client reload apache-noscript
sudo fail2ban-client get apache-noscript maxretry

Poslední příkaz ukáže hodnotu, kterou běžící jail skutečně používá.

Doplnění ochrany přes Apache access log

Filtr apache-noscript pokrývá neexistující skripty, ale skenery hledají také .env, .git/config, přihlašovací údaje AWS nebo databázové zálohy. Tyto požadavky mohou vracet 404, aniž by se objevily v error logu.

Apache 2.4 zapisuje běžné hlášení File does not exist na úrovni info. Výchozí LogLevel warn ho nezobrazuje. Nastavení LogLevel warn core:info může tyto zprávy zpřístupnit, ale vlastní aplikace může vrátit 404 bez chybového hlášení. Ani přípona .php nezaručuje, že požadavek skončí chybou PHP.

Pro další jail proto použijeme access log: při běžném formátu Common nebo Combined obsahuje IP klienta, původní požadavek a výsledný HTTP status. Funguje i pro 404 vrácené vlastní chybovou stránkou aplikace. Pokud už Apache tento log zapisuje, nový jail nevyžaduje změnu LogLevel ani restart Apache.

Najít správný access log a zkontrolovat jeho formát

Cestu a formát určuje direktiva CustomLog. Najdeme ji v konfiguraci Apache:


sudo grep -Rns '^[[:space:]]*CustomLog' /etc/apache2/apache2.conf /etc/apache2/sites-enabled

V dalších příkladech používám /var/log/apache2/example.com-access.log. Nahraďte ho skutečnou cestou svého webu. Ukázkový řádek ve formátu Combined:


192.0.2.123 - - [14/Oct/2026:00:16:52 +0200] "GET /tool/view/phpinfo.view.php HTTP/1.1" 404 68418 "-" "Mozilla/5.0 (X11; Ubuntu; Linux x86_64; rv:136.0) Gecko/20100101 Firefox/136.0"

Filtr níže očekává IP na začátku řádku. Pokud váš log před IP obsahuje například název virtual hostu, je nutné upravit začátek regulárního výrazu. V mém případě byl tento požadavek v access logu, přestože v error logu chyběl.

Vlastní filtr pro konkrétní cíle skenování

Nechceme banovat každou 404. Chybějící obrázek, starý odkaz nebo požadavek na .well-known/traffic-advice či .well-known/acme-challenge/ sám o sobě neprokazuje útok. Vybereme konkrétní cesty, které na daném webu představují hledání citlivých souborů nebo nepoužívaných služeb.

Následující seznam je určen pro web bez WordPressu. Pokrývá .env a jeho varianty, metadata Gitu, soubory AWS, vybrané databázové zálohy, WordPress cesty, diagnostické PHP skripty, debug rozhraní a vybrané konfigurace. Započítává pouze odpovědi 403 a 404; úspěšné načtení veřejného souboru do něj nespadá.

Vytvoříme soubor /etc/fail2ban/filter.d/apache-probes-access.conf:


sudoedit /etc/fail2ban/filter.d/apache-probes-access.conf

Obsah souboru:


[Definition]
failregex = ^<HOST> \S+ \S+ \[[^\]]*\] "[A-Z]+ (?:https?://[^/\s"]+)?/<block>(?:\?[^"\s]*)? HTTP/\d(?:\.\d)?" (?:403|404) (?:\d+|-)(?:\s.*)?$
ignoreregex =

[Init]
block = <prefix>(?:<envfiles>|<vcsfiles>|<cloudfiles>|<databasefiles>|<wordpressfiles>|<diagnostics>|<configuration>)
prefix = (?:[^/,\s']+/)*
envfiles = \.env(?:[._-][^/,\s']*)?
vcsfiles = \.git(?:/[^,\s']*)?
cloudfiles = \.aws/(?:credentials|config)|aws/credentials\.json|aws\.ya?ml
databasefiles = (?:db\d*|backup)\.(?:sql(?:\.(?:gz|bz2|xz|zip))?|sqlite3?)
wordpressfiles = wp-admin(?:/[^,\s']*)?|wp-content/plugins/[^,\s']+|wp-config\.php(?:[.~_-][^/,\s']*)?
diagnostics = debug/default/view(?:/[^,\s']*)?|(?:phpinfo(?:\.view)?|php_info|php-info|_phpinfo|old_phpinfo|phpversion|server-info|server-status|system-info|info|php|i|pi|pinfo|test|p|debug|LocalSettings)\.php
configuration = docker-compose(?:[._-][^/,\s']+)?\.ya?ml|config\.(?:php|json|js)

Části envfiles, vcsfiles a další slouží jako pojmenované skupiny pro výsledný výraz block. Úprava seznamu cílů tak nevyžaduje přepisovat celý formát logu. prefix umožňuje stejné soubory hledat i v podadresářích, například config/.env nebo admin/.git/config.

Seznam přizpůsobte svému webu. Jestliže provozujete WordPress nebo legitimní diagnostickou službu, její cesty z příslušné skupiny odeberte. U config.js a config.json posuďte, zda chybové požadavky nemohou způsobovat běžní návštěvníci, například kvůli staré verzi stránky.

Filtr vyhodnocuje požadovanou cestu a status na pevných místech řádku. Obsah Referer ani User-Agent není důvodem k banu; časté střídání prohlížečů ve skenu proto nemění výsledek.

Ověřit filtr a počítat s rotací logů

Před zapnutím jailu spustíme test nad skutečným logem a vypíšeme zachycené řádky:


sudo fail2ban-regex /var/log/apache2/example.com-access.log /etc/fail2ban/filter.d/apache-probes-access.conf --print-all-matched

V mém aktuálním logu byl po rotaci jediný odpovídající požadavek z celkem 170 řádků:


Lines: 170 lines, 0 ignored, 1 matched, 169 missed

Shodou byl právě výše uvedený požadavek na /tool/view/phpinfo.view.php. Hodnota 169 missed zde neznamenala chybu: běžné přístupy a ostatní 404 záměrně neodpovídají seznamu cílů.

Pokud jste předtím viděli dlouhou sérii skenů a aktuální log jich obsahuje málo, zkontrolujte rotaci. Starší řádky mohou být v souboru .1 nebo v komprimovaných archivech. Konkrétní IP lze hledat i v nich:


sudo zgrep -h '192\.0\.2\.123' /var/log/apache2/example.com-access.log*

V příkazu nahraďte dokumentační IP adresu adresou, kterou skutečně prověřujete. fail2ban-regex pouze testuje shody, nikoho nebanuje. Staré řádky mohou při tomto testu odpovídat filtru, ale aktivní jail pro ban počítá události v nastaveném okně findtime.

Jail nad access logem

Po ověření shod vytvoříme /etc/fail2ban/jail.d/apache-probes-access.local:


sudoedit /etc/fail2ban/jail.d/apache-probes-access.local

Obsah:


[apache-probes-access]
enabled = true
filter = apache-probes-access
port = http,https
action = iptables-multiport[name=web-probes, port="%(port)s", protocol=tcp]
logpath = /var/log/apache2/example.com-access.log
backend = auto
usedns = no
maxretry = 3
findtime = 10m
bantime = 24h

Tři odpovídající požadavky ze stejné IP během deseti minut spustí ban na 24 hodin. usedns = no vypíná převádění případných názvů klientů na IP adresy. Akci zde určujeme výslovně: iptables-multiport používá balíček iptables a krátký parametr name=web-probes vytváří řetězec f2b-web-probes. Název jailu přitom zůstává apache-probes-access.

Načtení za běhu bez restartu Apache

Nejdříve ověříme celou konfiguraci:


sudo fail2ban-client -t

Pokud test skončí úspěšně, načteme novou konfiguraci do běžícího Fail2Ban a ověříme nový jail:


sudo fail2ban-client reload
sudo fail2ban-client status apache-probes-access

Tyto příkazy nerestartují Apache ani PHP. Doplňující jail lze nasadit i během běžících nočních úloh. Původní apache-noscript a SSH jail mohou zůstat aktivní.

Po načtení vypadal stav nového jailu takto; jméno jailu a cestu v ukázce používám obecné:


Status for the jail: apache-probes-access
|- Filter
| |- Currently failed: 0
| |- Total failed: 0
| `- File list: /var/log/apache2/example.com-access.log
`- Actions
|- Currently banned: 0
|- Total banned: 0
`- Banned IP list:

Důležité je, že File list ukazuje správný soubor. Nulové počty po načtení neznamenají chybu. V tomto případě byl zachycený požadavek v 00:16:52, zatímco jail jsme načetli až v 00:45:55, tedy mimo desetiminutové okno. Jedna shoda navíc sama nedosahuje limitu tří požadavků.

Tím jsme ověřili skutečný formát logu, shodu na cílovou cestu, platnost konfigurace i aktivní jail. Zda banovací akce skutečně vytváří a zapojuje pravidla, ověříme následujícím postupem.

Když Fail2Ban eviduje bany, ale přístupy pokračují

Při dalším ověřování nastala přesně tato situace: filtr zachytával požadavky a nový jail evidoval tři aktivní bany. V seznamu pravidel INPUT však nebyl žádný skok do jeho řetězce. Odhalili jsme dvě samostatné závady: nejprve chyběl příkaz iptables, potom byl automatický název řetězce příliš dlouhý.

Je potřeba oddělit tři věci:

  1. fail2ban-regex ověří, že filtr rozpozná konkrétní řádky logu.
  2. fail2ban-client status ukáže události a bany evidované běžícím jailem.
  3. Výpis firewallu ukáže, zda vzniklo pravidlo a zda je zapojené do skutečného provozu.

Úspěch prvních dvou kontrol nenahrazuje třetí. Také fail2ban-client -t ověřuje konfiguraci; nezaručuje úspěšné spuštění každé banovací akce.

Zjistit akci, limity a místo chybového hlášení

Začneme stavem konkrétního jailu:


sudo fail2ban-client status apache-probes-access
sudo fail2ban-client get apache-probes-access actions
sudo fail2ban-client get apache-probes-access maxretry
sudo fail2ban-client get apache-probes-access findtime
sudo fail2ban-client get logtarget

Pro tento návod očekáváme akci iptables-multiport, limit 3 a okno 600 sekund. Pokud IP není v Banned IP list, nejprve prověříme, zda dosáhla limitu v jednom časovém okně. Celkový počet Total failed může obsahovat mnoho různých IP; neznamená tolik pokusů jednoho klienta.

Jestliže Fail2Ban ban už eviduje, hledáme chyby při provádění akce v jeho skutečném logu. Je-li logtarget nastavený na /var/log/fail2ban.log, použijeme:


sudo tail -n 100 /var/log/fail2ban.log

Pro systemd journal:


sudo journalctl -u fail2ban --since '1 hour ago' --no-pager -n 100

Tyto údaje sbíráme na chráněném serveru. Instalace nebo konfigurace na pracovním počítači nic nevypovídá o jeho firewallu.

Příkaz iptables neexistuje

Při kontrole pravidel se může objevit:


sudo: iptables: command not found

To byl první problém v našem nasazení. Akce byla nastavená na iptables-multiport, ale její nástroj nebyl dostupný. Ověříme ho na serveru:


sudo iptables --version
sudo ip6tables --version

Pokud nástroj chybí, pro tuto zvolenou akci doplníme balíček:


sudo apt update
sudo apt install iptables

Pokud balíček už instalovaný je, prověřte dostupnost jeho příkazů a případné nastavení jejich cest v akci. Pokud používáte jinou firewallovou akci, ověřujte nástroje, které potřebuje ona; samotná přítomnost Fail2Ban neznamená přítomnost libovolného firewallového rozhraní.

Výstup iptables v1.8.9 (nf_tables) sám o sobě není chyba. Označuje rozhraní iptables používající backend nftables; nevyžaduje automaticky přepnutí na legacy variantu.

Název firewallového řetězce je příliš dlouhý

Po doplnění nástroje jsme narazili na druhou závadu. Příklad se stejnou délkou, ale obecným názvem:


iptables v1.8.9 (nf_tables): chain name `f2b-apache-probes-access-prod' too long (must be under 29 chars)

Použitá verze iptables odmítá názvy o délce 29 znaků a více. Je třeba počítat i s prefixem f2b-: uvedený název jailu má 25 znaků, výsledný řetězec 29.

Jail nemusíme přejmenovávat. V jeho .local souboru nastavíme kratší name pro akci:


action = iptables-multiport[name=web-probes, port="%(port)s", protocol=tcp]

Řetězec se pak jmenuje f2b-web-probes, zatímco příkazy fail2ban-client dál používají název jailu apache-probes-access. Názvy jailu, filtru a firewallového řetězce nejsou totéž. Proto je krátký parametr už součástí doporučené konfigurace výše.

Obnovit akci konkrétního jailu

Po instalaci chybějícího nástroje nebo změně akce nejdříve zkontrolujeme konfiguraci:


sudo fail2ban-client -t

Pokud test projde, znovu inicializujeme příslušný jail:


sudo fail2ban-client reload --restart apache-probes-access
sudo fail2ban-client status apache-probes-access

Tento příkaz restartuje vybraný jail uvnitř Fail2Ban. Apache, PHP ani SSH službu nerestartuje. Pro běžnou změnu limitu stačí reload bez --restart; při opravě nefunkční akce potřebujeme ověřit její nové vytvoření.

Po restartu se statistiky mohou vynulovat. Případné obnovení starších banů z databáze ověřte opakovaným dotazem a výpisem firewallu; nespoléhejte jen na dřívější seznam IP. Stav bezprostředně po restartu je pouze okamžitý snímek.

Ověřit řetězec i jeho napojení do INPUT

Pro námi použitou akci a server přijímající spojení přímo zkontrolujeme:


sudo iptables -nvL INPUT --line-numbers
sudo iptables -nvL f2b-web-probes --line-numbers

V INPUT má být skok do f2b-web-probes pro TCP porty 80 a 443. Samotná existence řetězce bez tohoto napojení nestačí. Uvnitř musí být pro evidované zakázané IP pravidla REJECT nebo jiný blokovací cíl podle zvolené akce.

Zkontrolujte také pořadí. Dřívější pravidlo, které příslušný provoz přijme, může zabránit jeho průchodu do banovacího řetězce. Výpis s --line-numbers ukáže pořadí a -nvL číselné adresy, porty a počítadla paketů.

Počet pkts u skoku do řetězce nebo u RETURN potvrzuje, že jím prochází provoz. Nula u jednotlivého REJECT pouze znamená, že od vytvoření pravidla zatím žádný paket neodpovídal této konkrétní IP. Rostoucí počítadlo u REJECT je důkazem zásahu tohoto pravidla.

Jail je aktivní, ale řetězec ještě nevznikl

Akce iptables-multiport může vytvořit řetězec až při prvním banu. Aktivní jail s nulovým Currently banned proto nemusí mít řetězec ve firewallu. Nula aktivních banů neznamená nula aktivních jailů; jejich seznam ukáže:


sudo fail2ban-client status

V našem ověřování se po restartu apache-noscript a při nulových počtech objevila také tato hláška:


iptables v1.8.9 (nf_tables): chain `f2b-apache-noscript' in table `filter' is incompatible, use 'nft' tool.

Samotné toto hlášení jsme nepovažovali za důkaz kolize firewallů. Po kontrolovaném banu dokumentační IP vzniklo napojení do INPUT a výpis řetězce už fungoval. Současně v něm bylo vidět pět skutečných zákazů a jeden testovací.

Pokud hláška přetrvá i při testu akce, prohlédněte příslušnou tabulku nativním nástrojem:


sudo nft -a list table ip filter

Tento příkaz pouze vypisuje pravidla. Nástroj nft dodává balíček nftables. Výpis je podkladem pro další diagnostiku; není důvodem k plošnému vymazání pravidel ani ke spuštění jiné firewallové konfigurace.

Kontrolované ověření všech tří jailů

Po opravě jedné akce je potřeba ověřit i ostatní jaily používající stejný nástroj. V našem případě šlo o vlastní access jail, apache-noscript a sshd. Jejich akce a stav zjistíme samostatně:


sudo fail2ban-client status apache-probes-access
sudo fail2ban-client get apache-probes-access actions
sudo fail2ban-client status apache-noscript
sudo fail2ban-client get apache-noscript actions
sudo fail2ban-client status sshd
sudo fail2ban-client get sshd actions

Pro ověření vytvoření firewallového pravidla použijeme dočasný ban dokumentační adresy 192.0.2.123. Nezaměňujte ji za vlastní adresu, ze které se k serveru připojujete. Tento test neposílá útok ani síťové požadavky; vyvolá pouze banovací akci a umožní prohlédnout její pravidla.

Na všech třech jailech níže provedeme ban, kontrolu a odstranění testovacího banu. Pokud některá kontrola selže, odstraňte testovací ban přesto samostatným příkazem unbanip.

Vlastní access jail


sudo fail2ban-client set apache-probes-access banip 192.0.2.123
sudo iptables -nvL INPUT --line-numbers
sudo iptables -nvL f2b-web-probes --line-numbers
sudo fail2ban-client set apache-probes-access unbanip 192.0.2.123

Apache jail pro chybějící skripty

Pokud dříve používal chybějící nástroj, obnovíme nejprve jeho akci:


sudo fail2ban-client reload --restart apache-noscript

Samotný test:


sudo fail2ban-client set apache-noscript banip 192.0.2.123
sudo iptables -nvL INPUT --line-numbers
sudo iptables -nvL f2b-apache-noscript --line-numbers
sudo fail2ban-client set apache-noscript unbanip 192.0.2.123

SSH jail

Při opravě jeho akce obdobně:


sudo fail2ban-client reload --restart sshd

Samotný test:


sudo fail2ban-client set sshd banip 192.0.2.123
sudo iptables -nvL INPUT --line-numbers
sudo iptables -nvL f2b-sshd --line-numbers
sudo fail2ban-client set sshd unbanip 192.0.2.123

Pro nastavení port = ssh očekáváme napojení na port 22. Při jiném SSH portu musí odpovídat nastavení jailu i skutečně vytvořené pravidlo.

Tyto testy ověřují firewallovou akci. Ruční banip obchází detekci událostí, takže neprokazuje funkčnost regulárního výrazu ani čtení neúspěšných SSH přihlášení z journalu. To ověřujeme samostatně podle skutečných událostí a údajů Journal matches a Total failed. Nulový počet SSH pokusů bez doloženého neúspěšného přihlášení není sám o sobě chyba.

Pro journal odpovídající uvedenému filtru lze zprávy procesu SSH prohlédnout například takto:


sudo journalctl _COMM=sshd --since '1 hour ago' --no-pager -n 50

Při známém neúspěšném přihlášení porovnejte jeho čas s filtrem a stavem jailu. Pokud se událost v journalu nenachází pod očekávaným názvem procesu nebo služby, ověřte skutečný journalmatch dané distribuce. Test firewallového pravidla tuto nesrovnalost neodhalí.

Jak má vypadat výsledek

Po vytvoření pravidel všech tří jailů byl v našem nasazení výpis INPUT podobný této zkrácené ukázce. Názvy jsou obecné a pořadí se na jiném serveru může lišit:


Chain INPUT (policy ACCEPT)
num pkts bytes target prot source destination
1 1 52 f2b-sshd tcp 0.0.0.0/0 0.0.0.0/0 multiport dports 22
2 441 67990 f2b-apache-noscript tcp 0.0.0.0/0 0.0.0.0/0 multiport dports 80,443
3 2202 245K f2b-web-probes tcp 0.0.0.0/0 0.0.0.0/0 multiport dports 80,443

Uvnitř právě testovaného řetězce musí být pravidlo pro dokumentační IP. Například zkrácený výpis SSH:


Chain f2b-sshd (1 references)
num pkts bytes target source destination
1 0 0 REJECT 192.0.2.123 0.0.0.0/0 reject-with icmp-port-unreachable
2 4 208 RETURN 0.0.0.0/0 0.0.0.0/0

Po unbanip musí pravidlo pro 192.0.2.123 zmizet. Řetězec a jeho napojení mohou zůstat připravené pro další bany. Testovací ban se může započítat do statistik Total banned; nejde o zachycený útok.

Rozdíl mezi přehledem banů a ověřeným blokováním

Případný administrační přehled čerpající z fail2ban-client status zobrazuje evidenci Fail2Banu. Nemusí kontrolovat existenci firewallových pravidel. Pokud souhrn sčítá Currently banned ze všech jailů, jedna IP zakázaná ve dvou jailech se započítá dvakrát; nejde o počet unikátních adres.

Při porovnání s terminálem obnovte stránku přehledu a porovnávejte stejný jail ve stejném čase. Stránka otevřená před restartem může stále ukazovat starý stav. Naproti tomu příkaz status apache-noscript nevypovídá o banech v access jailu ani v SSH jailu.

Pravidla existují, ale údajně přicházejí nové požadavky

Další diagnostiku vedeme podle konkrétní IP:

  • Porovnáme čas jejího banu s časy požadavků. Staré řádky v access logu po banu nezmizí a několik již přijatých požadavků může doběhnout.
  • Ověříme, že pravidlo míří na správný port a protokol a že ho nepředchází povolovací pravidlo, které provoz ukončí dříve.
  • Pro IPv6 zkontrolujeme také pravidla pomocí ip6tables; výpis IPv4 sám o sobě tuto část neověří.
  • Pokud konfigurace skutečně obsahuje předřazenou proxy a Apache přepisuje adresu klienta například přes mod_remoteip, porovnáme logovanou IP s adresou, kterou vidí firewall. Ban původního klienta na serveru, k němuž se síťově připojuje proxy, nemusí odpovídat přicházejícím paketům.

Při existujícím IPv6 banu v našem access jailu použijeme:


sudo ip6tables -nvL INPUT --line-numbers
sudo ip6tables -nvL f2b-web-probes --line-numbers

Pokud požadavky od stejné IP pokračují po čase banu a počítadlo jejího blokovacího pravidla zůstává nulové, ověřte skutečnou cestu provozu a adresy. Pouhé snížení maxretry nevyřeší nefunkční nebo nezapojenou firewallovou akci.

Co dělat při vlastním omylem způsobeném banu

Testovat pět neexistujících PHP adres z vlastní veřejné IP není dobrý nápad. Pokud se přesto zablokujete a máte k serveru jinou cestu, konkrétní IP lze odblokovat:


sudo fail2ban-client set apache-noscript unbanip VASE_IP_ADRESA

Nevkládejte ale široké rozsahy do výjimek jen kvůli pohodlí. Každá výjimka oslabuje ochranu a u dynamické veřejné adresy může časem patřit někomu jinému.

Shrnutí

Nejdůležitější část celého nasazení byla kontrola toku logů i skutečných firewallových pravidel. Web používal vlastní ErrorLog, SSH události byly v systemd journalu a další skeny byly viditelné pouze v access logu. Později se ukázalo, že evidované bany samy nestačí: chyběl nástroj iptables a jeden automatický název řetězce překročil jeho limit.

Po doplnění nástroje, nastavení krátkého názvu a obnovení příslušných akcí jsme ověřili napojení všech tří řetězců do INPUT a pravidla pro zakázané adresy. Testovací bany jsme odstranili příkazem unbanip; při opakování postupu zkontrolujeme i zmizení jejich pravidel. Počítadla paketů pak umožňují sledovat skutečný průchod provozu. Rozpoznávání událostí a firewallovou akci má smysl ověřovat samostatně.

Výsledkem je jednoduchá vícevrstvá ochrana:

  • Apache dál vrací 404 na neexistující skripty,
  • Fail2Ban po několika pokusech odřízne opakujícího se skenera,
  • vlastní access jail doplňuje hledání citlivých souborů podle konkrétní cesty a odpovědi 403 nebo 404,
  • SSH jail čte přihlašovací události ze systemd journalu.

Zdroje

Fail2Ban, Raspberry Pi, Bezpečnost, Webserver, Návod

- (14. 10. 2026)

Líbil se vám článek?

Nasdílejte ho svým přátelům na sociálních sítích.

Pinterest

Názory, připomínky a jiné komentáře

Zatím nikdo nic nenapsal. Buďte první :-).

Vložit nový komentář

Jsem programátor, horolezec a tak trochu FlexiBee fanatik :-).
Na CharlieBlogu sepisuji své nápady a poznatky už od roku 2006.

Powered by CharlieBlog Engine v3.0 - Login