Báseň o počítačovém viru

Na mém čipu značky Cirrus
usadil se ňákej virus.
Z VGA se na mě cení
a snížil mi rozlišení.

Jeho bráchů velký chór
obsadil mi procesor.
Ignorují Intel značku,
z Pentia mám kalkulačku.

Také disk se špatně točí,
koukám, div mi nevypadnou oči,
další velká virů síla
z kapacity mi ubírá.

Jiný velký virů sled
zpomalil mi Ethernet.
Mají z toho velkou bžundu:
čtyři bity za sekundu.

O paměti nemluvím,
tam jsou taky - já to vím.
Uspořádali tam párty,
žerou bity, hrajou karty.

Pár jich sedí na myši,
nevnímají, neslyší,
ať řvu jak chci - neštěstí,
kurzor prostě nejezdí.

Naděje však neumírá,
chytil jsem jednoho vira
a zjistil, že na zadečku
mikroskopickou má tečku.

Mikroskopem zkoumám hnedka,
od začátku, od prostředka,
a zírám, neschopen slov:
Copyright by Microsoft.

Deset sekund po té scéně
mažu Windows nenuceně
a na nyní volné místo
Linux dávám - to je jisto.

Od té doby dnes a denně
usmívám se potěšeně
a zůstávám stále svěží
a můj komp už krásně běží.­