Marek Švíř prohrábl svůj archiv a našel unikátní foto a článek. Dnes přesně před 95 lety se odehrálo první utkání českých ragbyových týmů na našem území. Tady je originální článek Ondřeje Sekory po utkání....Díky Máro 😉
9. května 1926
Začal se velkým přívalem deště, který omezil návštěvu diváků na hřišti Moravské Slavie jen asi na patnáct set, skončil vítězstvím Moravské Slavie nad A.K. Žižka 31:17 a úplným triumfem tohoto sportu u všech, kteří mu přihlíželi u sportovního i u toho nesportovního publika, jež nevidíme jindy za bariérami hřišť.
Novost podívané, skýtající bohatě pestré obrazy a přímo dramatické fáze, velkorysé útoky, ohromná prudkost zaujaly všechny ihned úplně a největší rozkoš nevšední podívané skýtala práce, kterou tu prováděla inteligence některých hráčů.
Nikde, jako v rugby nevystupuje kousek dobře promyšlený tak markantně do popředí. Zde ho vidí všichni a zde uvede všechny v nadšení. Po této úspěšné premiéře lze říci bez nadsázky, že ze Šavlů se stali Pavlové.
Moravská Slavia zvítězila tím, že přivedla na hřiště vyrovnané mužstvo vyjmečných talentů, kteří ač nováčci, u nás debutujícího sportu dovedli předvésti překvapující výkon.
Mužstvo Žižky bylo hlavně handikapováno namáhavou pohyblivostí některých hráčů. Přesto však je jeho úspěch značný, uvážíli se, že jsou to lidé odchovaní žíněnkou a tělocvičnou, kteří si přivykají hřišti jen zásluhou svého bezmezného nadšení a nejpřísnější disciplíny.
Jeho robustní atleti měli převahu hlavně ve stavění mlýnů a odolávání soupeřů při skládání. Mnohokrát se stalo, že atlet Žižky prchal s hráčem Moravské Slavie na zádech nebo na nohou. Každý jejich silácký výkon byl živě aklamován.
První trojky dobyla Moravská Slavia již v prvních minutách hry. Útok šel dravě dopředu a po krásně založené akci z mlýnu bylo dobyto druhé trojky.
Hned však odpověděl Žižka nečekaně mocným náporem, jeho tankový útok se převalil přes všechno a skončil trojkou umístěnou ve středu brankoviště a po ní se podařilo proměnit branku, takže bylo score skvělou zvýšeno na 6:5.
Do konce poločasu pak dominovala Slavia a za chvíli bylo vidět, že mladý, elastický a rychlý Rubber je nejlepším hráčem na hřišti.
Těžcí atleti pracovali drtivou silou, ale Moravská Slavia rychlostí a bystrostí. Konec poločasu byl v její prospěch 20:8.
Ve druhém poločase spustili hráči Žižky celou masou 15 hráčů těžkou ofensivu. Mnohokrát pronikli a kudrnatý , červenolící policista Lang, nadaní svalovci Manzík a Sýkora se zvláště vyznamenávali.
Největšího potlesku se dostalo ohromnému, sympatickému Křížovi, který vyrazil z největší vřavy s míčem přímo na branku, byl sveřen Křivým, který na něj skočil a sevřel rukama pod pasem; Kříž však na to nějak nedbal a utíkal, táhna Křivého za sebou po zemi ještě asi deset metrů dopředu, až k brankové čáře a tam položil za ohromného jásotu klidně trojku.
Byl to úžaný výkon, který si budou diváci dlouho pamatovat. Bohužel zasloužené branky po tomto úspěchu, dosaženém na obzvlášť vhodném místě, nebylo dosaženo a score Žižky zůstalo po předchozích v urputných bojích dobytých trojkách na 17, kdežto famosní Rubber dobyl v posledních minutách rafinovaným útokem trojky uzavírající score Slavie na 31.
Obětavá práce rychlého Křivého byla známá, v posledních chvílích však překvapil výborný výkon rojníka Moravské Slavie siláka Zavřela.
Moravské Slavii zajistila veliké vítězství zvlášť výborná útočná řada: Šťourač, Miška, Weingart a Rubber. U Žižky vykonal mimořádnou práci zadák Komoň, známý mistr řecko-římského zápasu.
Zápas řídil trenér obou mužstev redaktor Sekora.
